Expedice Ukrajina 2010

Koncem května jsme se společně s dalšími vozíčkáři, vydali pod vedením týmu Trip Adventure a několika dalšími lidmi na tolik očekávanou quad expedici Ukrajina. Po loňských zkušenostech z Rumunského pohoří Banát (kde jsme si užívali tropického počasí a hlavně prachu) jsme se těšili na nějakou změnu….

Příjezd na Ukrajinu

A změna přišla. Již cesta na Ukrajinu je poměrně adrenalinový zážitek. Dvě plně naložené dodávky s podvalníky se čtyřkolkami (a hlavně jejich řidiči) zakusili (ne)kvalitu ukrajinských silnic. Ta si nikterak nezadá s průměrnou českou polní cestou a nikdy nevíte co vás potká za další zatáčkou. Po zhruba 14 hodinách cesty se dostáváme do hor. Karpaty jsou poměrně rozlehlé, s téměř žádnou infrastrukturou a krásnou divokou přírodou. Ubytováni jsme v roubených chatkách v krásném údolí, lemovaném z jedné strany řekou, celý areál je poměrně pohodlně použitelný i pro vozíčkáře. Hory jsou mnohem rozsáhlejší než např. Banát, vyšší, a příroda je více nedotčená.

Hned na uvítanou nás trošku zaskočila pohostinnost místních, kteří nám hned na večer připravili šašlik, doplněný místním špekem, a hlavně vodkou!!!! A nebylo jí málo. Ráno jsme se všichni konečně vzbudili do krásného dne a čekala nás první vyjížďka po okolí.

Začínáme jezdit

Jezdit se dá téměř všude a v podstatě není třeba vyhledávat nějaké extrémní místa. Již samotná jízda po cestách, které se klikatí vzhůru do hor a po kterých se prohánějí, různé lesní stroje – a to mluvíme o technice typu ZIL či Kamaz, je adrenalinem. Příroda je zde nádherná, proto se snažíme jezdit jen po již projetých cestách. I na ukrajinské poměry zde hodně prší, řeky jsou rozvodněné a brody přímo vybízejí k zdolání. Projíždka trvá několik hodin a pomalu se vracíme na základu. Všichni se těšíme na další výjezd, dál směrem do hor, všude se tyčí vysoké vrcholky, ještě pokryté sněhem a to je pro nás velká výzva.

Za deště se vydáváme navštívit Koločavu. Snažíme se na místo dojet po cestě, bohužel jediná cesta nahoru do hor, je jakási rozvodněná strouha – brodíme několik kilometrů – a stroje zde dostávají pořádně zabrat. Každopádně při pohledu směrem dolů máme všichni radost, že jsme tento úsek zdolali, i když jsme všichni promáčení až na kost. Ovšem čím jsme dále v horách tím je terén extrémnější, bahna je víc a víc a některé kaluže na cestách raději objíždíme, nikdo si netroufá vyzkoušet jejich hloubku. Jeden stroj začíná zlobit, netěsnost sacího a vyfukového potrubí má za následek časté zastavování a ztrátu výkonu. K tomu se přidává ucpaná palivová nádrž a o zábavu je postaráno. Vracíme se na základnu, promáčení, ale spokojení. Někteří z nás večer navštíví místní diskotéku ze které se vrací pozdě v noci.

Další výzvou jsou nejvyšší vrcholky pohoří, krásné výjezdy, divoká příroda a super výhledy. Na tuto cestu se vydáváme doprovázeni Nisanem Patfinder ve kterém se vezu i já – jelikož moje čtyřkolka vypověděla poslušnost. Po několika hodinách cesty zastavujeme hluboko v lesích a společně s naším Ukrajinským průvodcem na ohni opékáme šašlik. Nádherný piknik v ukrajinském stylu. Čeká nás výjezd do výšky skoro 2 km a tak se posilněni vydáváme dál. Cesta nahoru je nádherná, střídá se les, horské pláně, a kamenité vrcholky se zbytky sněhu. Čtyřkolky jedou napřed a my s Nisanem se pomalu škrábeme za nimi. Setkáváme se na jednom z vrcholků odkud je nádherný pohled – na všechny strany se tyčí další vrcholky, nikde ani stopa po nějaké civilizaci… Tyhle chvíle si asi každý účastník expedice bude pamatovat celý život.

Sečteno, podtrženo

Celkově se dá ježdění na Ukrajině zhodnotit slovy: těžký rozmanitý terén, nádherné vrcholky, divoká příroda, množství řek, brodů, vodky a bahna. Se zázemím, které vytvořil team Tripadventure se jednalo o jednu z nejlepších expedic, kterých jsem se účastnil. V podstatě ráj pro každého čtyřkolkáře a navíc poměrně lehce dostupný a za dobrou cenu. Vzdálenost z Prahy je 1000 km, jede se po D1 do Brna, Budapešti a pak jen zhruba 200 km po Ukrajinských cestách. Ceny benzínu jsou poloviční proti našim, cigarety pod 10kč, láhev vodky kolem 50kč. Co se týče náročnosti terénu – každý si zde vybere, jsou zde úseky snadno sjízdné i pro začátečníka, ale např. také těžké trialové kamenité trasy, plné brodů, bahna atd... Důležité je mít týmového ducha a dobře odhadnout terén a počasí a mít z hor respekt. Dá se zde narazit i na medvěda, což nám potvrdili i místní lidé.

Více fotografií z výpravy najdete v naší fotogalerii Ukrajina 2010.